Kontext

Zlatá stezka protíná historické centrum krásného města Vimperku v krátkém úseku nad náměstím Svobody. Je zajímavé vysledovat její vizuální kontext s okolní krajinou. V místě zlomu (jak půdorysném, tak i výškovém) stezky se před vámi odkrývá okolní krajina včetně dominanty zámku.

Náš nejvýraznější vstup do řešeného území pivovarských teras začíná právě v tomto momentě. Navrhujeme novou nejvyšší terasu – vyhlídku. Snažíme se tak vybalancovat zážitek z protilehlé strany Zlaté stezky, kdy po průchodu hradbami se nám otvírá pohled do údolí a protější kopec Na Chválovně. Z námi navrhované terasy vidíme Zámek a pod zámkem štít pivovaru.

Další zásahy vycházejí z podrobné analýzy historie místa a odkrývání dálkových či sousedních vizuálních kontextu pivovarských teras. Z historických fotografií jsme si potvrdili, že terasy byly zahradami za vysokými zdmi, které byly přístupné průchody v těchto zdech. Tak trochu Trnkova zahrada. Po konzultaci s odborníkem na staré zdivo jsme se rozhodli co nejvíce geometrii zdí navrátit do původního stavu ovšem s ohledem na vytvoření obyvatelnosti teras pro užívaní veřejnosti. Zeď ke zlaté stezce je vysoká a tím potvrzujeme původní uzavřený průchod městem. Na horní tři terasy pak vstupujeme průchody. U první nejníže položené terasy již vstup více otvíráme. Tuto terasu obnovujeme do původní půdorysné stopy. Rytmus pivovarských teras je tak znovu kompletní.

Terasy

Terasy se stávají městským veřejným prostorem/společným místem. Našim návrhem se snažíme o co největší a variabilní přístupnost všech úrovní teras. Jsme ve Vimperku. V městě umístěném na kopcích. Normativní bezbarirové předpisy jsou zde těžko splnitelné. Nezbývá tedy než se soustředit na odstranění bariér. Přístupnost teras je navržena ve dvou schématech. První je po rampách (tedy možnosti dostat se na místo s kočárkem popř, kolem). První nejnižší rampa je přístupná bezbariérově z „Pivovarského náměstí“. Dále se přes Zlatou stezku dostaneme na druhou terasu a po rampě i na terasu třetí. Na Zlaté stezce jsme odstranili koncentrované schodiště a tam, kde to rampou nezvládneme jsme navrhli schodiště rozvolněné, po kterém se pohodlněji dá přejít s kolem popř. i kočárkem. Druhé schéma prostupnosti vychází z historických stop, a tedy dimenzí příkrého schodiště a my ji nazýváme zkratkou. Jsou to krátká přímá propojení mezi terasami.

Rekonstruovaný veřejný prostor teras má velký potenciál aktivovat partery okolních budov. Nejvíce jsme se v soutěžním návrhu zabývali napojením teras na parter budovy Pivovaru. První terasu lze totiž přímo napojit na velký dvůr pivovaru. Pivovar je velmi výrazným areálem a terasy byly jeho součástí. Bohužel k zapojení objektu Pivovaru do projektu z důvodu vlastnictví nedošlo.

V návaznosti na Pivovarské náměstí se nám v rámci projektu podařilo odhalit část Křesanovského potoku. Navrhli jsme také pěší přemostění před budovou Pivovaru, aby byly terasy z náměstí přístupné ze dvou míst a tak cesty zokruhovány.
Součástí projektu rekonstrukce teras byl i návrh a realizace veřejných toalet. Ty jsou umístěny v suterénu sousedního objektu a přístupné po rampě.